Ráno je modrá obloha. Dopoledne jedeme na prohlídku mramorového kaňonu Ruskeala, kde vidíme i strom archa, na kterém jsme nedávno udili ryby. Na zpáteční cestě se stavujeme u vodopádu s rašelinnou vodou. Projížďka lodí je naplánovaná na třetí hodinu, ale odsouvá se na šestou. Aspoň zbyde čas na zpracování fotek.

Před vyjížďkou lodí zastavujeme u kostelíka hrajícího zvonkohru. Později si všimneme, že ve věži je muž tahající za provázky a hrající na zvonky. Žlutá budova s hnědými okny je bývalé finské nádraží. Lodí nakonec vyjíždíme až asi čtvrt hodiny před osmou. Na jednom z ostrůvků vystupujeme, seznamujeme se s místním poustevníkem, který je tu asi dva týdny a na další dva to ještě plánuje. Po chvíli váhání se koupu v příjemné vodě. Na zpáteční cestě zlobí motor, ujedeme vždy několik desítek metrů a je potřeba znovu startovat. Aspoň si užíváme krásný západ slunce za pomalé jízdy. Navrch pak máme exkurzi po honosné rekreační oblasti u které jsem vyloženi na břeh a procházíme jí k autu. To abychom nebyli zpět ještě později (je jedenáct hodin večer). Po západu slunce byly pohledy ještě zajímavější, ale rozhodla jsem se dívat se a nefotit. Navíc jsem sbírala síly na případnou noc na lodi.